Archive
ISSN 1214-8725
Číslo/Ročník/Rok: 1/III/2006 - Winter 2006 – monothematic issue on Multiculturalism

Multikulturní výchova v podmínkách globalizace a regionalizace světového hospodářství

Autor: Milena Tichá
Abstract: Multicultural education in the circumstances of globalization and regionalization of the world economy. – The goal of this article is to comprehend the inconsistencies in the parallel processes of globalisation and regionalisation in the multicultural world. The article’s main aim is the analysis of socio-economical aspects of these processes. It also focuses on the way these inconsistencies affect the educational processes of multicultural education, education dealing with European citizenship and the personality education focused on searching individual’s identity within the local cultural and historic traditions.

Keywords: multicultural education, european identity, education toward european citizenship, globalization of the world economy, regionalization of the world economy

Klíčová slova: multikulturní výchova, výchova k evropanství, výchova k evropskému občanství, globalizace světového hospodářství, regionalizace světového hospodářství


Stanovení priorit – pojetí a východiska

Multikulturní výchova velmi úzce souvisí s globalizací a paralelně probíhající regionalizací světového hospodářství. Proto je také v současné době kladen velký důraz nejen na multikulturní výchovu, ale také na výchovu k hledání identity v rámci lokálních kulturně historických tradic a v evropském regionu na výchovu k evropanství a k evropskému občanství.

Globalizaci světového hospodářství a jeho regionalizaci stejně tak, jako multikulturní výchově a výchově k evropanství je věnována pro jejich aktuálnost ze strany odborníků, ale také široké veřejnosti, značná pozornost. Uvedené problémy jsou pak zcela logicky zařazovány do základní pedagogické dokumentace, stávají se nezbytnou součástí výukových programů na našich školách a promítají se do vyučování na jednotlivých stupních a typech škol.

Dosavadní výsledky bádání

Dosavadní výsledky bádání týkající se multikulturní výchovy v podmínkách globalizace a regionalizace světového hospodářství jsou prezentovány v publikovaných monografických studiích a oponovaných výzkumných zprávách. Ty jsou tematicky orientovány buď na globalizaci světového hospodářství a na jeho regionalizaci nebo na multikulturní výchovu či na výchovu k evropanství. V žádné z dosud veřejně prezentovaných studií nebyly uvedené problémy hodnoceny komplexně, ve vzájemných souvislostech a s ohledem na jejich rozporuplné důsledky. Ani v nejnovější pedagogické dokumentaci není učitel veden k nadhledu nad zmíněnými tématy. V základních pedagogických dokumentech je stejně jako globalizaci a regionalizaci, tak i multikulturní výchově a výchově k evropskému občanství vždy věnována patřičná pozornost, ale jejich interaktivní vztahy jsou přehlíženy. Učitel tak není v dostatečné míře dopředu upozorněn na obtíže, ke kterým jej může dovést příliš úzký a jednostranný pohled na vymezené problémy. Z výše uvedených důvodů se pokusíme onu mezeru alespoň částečně zaplnit, a to především tím, že otevřeme nový pohled na multikulturní výchovu v podmínkách globalizace a regionalizace světového hospodářství, a tím vytvoříme prostor pro diskusi v oblasti, ve které se dosud v potřebné míře nerozvíjela.

Cíle a úkoly bádání

Předmětem našeho zájmu a hlavním cílem bude rozbor vzájemných vztahů a souvislostí mezi globalizací a regionalizací na jedné straně a multikulturní výchovou a výchovou k evropanství na straně druhé. Zvláštní pozornost bude věnována jak souvislostem a rozporům mezi globalizací a regionalizací, tak souvislostem a rozporům mezi multikulturní výchovou a výchovou k evropskému občanství. Nakonec ukážeme, v jaké podobě jsou prezentovány sociálně ekonomické problémy globalizace a regionalizace světového hospodářství v nejnovější pedagogické dokumentaci – v Pilotní verzi Rámcového vzdělávacího programu pro gymnaziální vzdělávání.

Základní východiska

1. Globalizace a regionalizace světového hospodářství

Světová ekonomika prodělává v současné době významné změny. Je ovlivněna novými jevy, které se vzájemně doplňují a podmiňují, ale mají také rozporuplné projevy. S procesem globalizace v ní paralelně působí tendence k regionalizaci. Na rozdíl od globalizace, která vede k univerzalizaci světové ekonomiky, má regionalizace za následek rozklad světové ekonomiky na menší hospodářské celky. Výsledkem regionalizace je zformování multiregionální struktury světové ekonomiky.

Regionalizace se ve světovém hospodářství výrazně prosazuje od poloviny padesátých let a projevuje se jako jeho územní fragmentace. Pojem regionalizace se začal používat v souvislosti s rozvojem mezinárodních ekonomických integračních procesů a vznikem mezinárodních ekonomických integračních seskupení. Regionalizace představuje pohyb dvou a více národních ekonomik směrem k větší vzájemné integraci. Základem tohoto pohybu je státní politika zaměřená na snižování bariér pro pohyb zboží, služeb, kapitálu a pracovních sil. Integrace pak z globálního hlediska vede k propojování a k růstu soudržnosti jednotlivých částí světové ekonomiky. Z regionálního hlediska přispívá k vytváření těsnějších vazeb mezi několika národními ekonomikami. V této souvislosti také vznikl pojem regionální mezinárodní ekonomická integrace. (Cihelková 2001a: 75) Výsledkem regionalizace je vznik regionů, představujících územní celky se specifickými ekonomickými, politickými a kulturními rysy.

Současná světová ekonomika představuje složitý, vnitřně rozporuplný a heterogenní komplex národních ekonomik, který se skládá z celé řady segmentů. Ty jsou propojeny složitou sítí mezinárodních ekonomických vztahů založených zejména na mezinárodním pohybu zboží, služeb, kapitálu, pracovních sil a informací.

Ve druhé polovině 20. století se v rámci světové ekonomiky zformovala tři hlavní hospodářská centra, tři makroregiony – evropský, severoamerický a asijsko-pacifický. Ve všech třech makroregionech v současné době nabývají na intenzitě integrační procesy, které vedou ke vzniku silných regionálních mezinárodních ekonomických integračních seskupení. Jednotlivá centra zvolila odlišné formy integrace. Ty vycházely z rozdílných podmínek a respektovaly dlouhodobé potřeby ekonomického a sociálního rozvoje členských zemí. Nejvýznamnějším mezinárodním integračním seskupením v Evropě je dnes Evropská unie. Představuje vyvrcholení snah o sjednocení Evropy v oblasti ekonomické, politické a bezpečnostní. Je největším integračním seskupením na evropském kontinentu a směřuje ke stále vyšším integračním cílům.

Další vývoj se dá odhadovat jen velmi obtížně. Převáží-li tendence k liberalizaci mezinárodních ekonomických vztahů, dojde k postupnému rozvoji mezinárodního pohybu zboží, služeb, pracovních sil a kapitálu mezi jednotlivými makroregiony a ty postupně splynou v jeden ekonomický celek, v globální ekonomiku. Je ale stejně pravděpodobné, že dojde mezi jednotlivými regionálními ekonomickými bloky k postupnému zostření konkurence, ta pak povede ke vzniku tvrdých obchodních válek, převáží protekcionalismus a to vše se projeví v narůstající izolaci uvedených makroregionů. O tom, jakým směrem se bude orientovat budoucí vývoj, probíhá neuzavřená diskuse mezi odborníky. (Cihelková 2002: 17–19) Stejně tak neexistuje shoda v tom, zda pozitivní důsledky pro vývoj světové ekonomiky plynou spíše z globální, celosvětové, integrace nebo z, většinou propagované, regionální integrace. (Cihelková 2001a: 77)

O globalizaci světového hospodářství se začíná hovořit od poloviny 80. let dvacátého století. „Globalizací rozumíme komplexní transformaci tržních vztahů (ale i jiných společenských vztahů) v celosvětovém měřítku, která se zhmotňuje v množství změn, a to jak v ekonomické, tak i mimoekonomické sféře.“ (Jeníček 2002: VII) Globalizace mění svět a světovou ekonomiku směrem k větší provázanosti jednotlivých ekonomických subjektů, jejich vazby nejenom posiluje, ale také kvalitativně mění, popřípadě vytváří jejich zcela nové formy. „Z hlediska vývoje vztahů by se možná tento vztah dal charakterizovat jako další stupeň mezinárodní ekonomické integrace, kdy přestává platit schéma systému postaveného na ekonomických jednotkách jednotlivých států či jejich seskupení a ze světového hospodářství se stává jediný složitě provázaný celek.“ (Jeníček 2002: 2)

Globalizace byla vyvolána komplexem technologických, společenských a kulturních změn a ty pak značně zmenšily vzdálenosti mezi jednotlivými zeměmi. „Zlepšení dopravních a komunikačních technologií snížilo náklady přepravy zboží, peněz, osob a informací. Tradiční vládní politiky omezující přeshraniční transakce byly zmírněny nebo odstraněny, v důsledku čehož došlo k růstu mezinárodního obchodu a přímých zahraničních investic.“ (Jeníček 2002: 137)


Globalizace světového hospodářství se prosazuje jako jisté pokračování internacionalizace světového hospodářství. Představuje však zcela nový fenomén jiné kvality a intenzity. „Jedná se o proces, který zvyšuje závislost trhů a výroby různých zemí diky dynamice obchodu se zbožím a službami, pohybem kapitálu a technologií. Probíhá transformace, ve které vznikají nové formy hospodářství, mizí národní podniky a technologie i národní hospodářství.“ (Jeníček 2002: 10) Globalizace znamená, že trhy, investice a mezinárodní vztahy jsou stále méně určovány národními hranicemi, a to díky transnacionálním korporacím, přímým zahraničním investicím, společným podnikům, výzkumu, vývoji a technologickým licencím.

Přes rozdílné názory na globalizaci se odborníci shodují v tom, že se jedná převážně o ekonomický jev. Otevírá nové trhy a díky dokonalejší dopravě se zrychluje pohyb zboží po celé planetě. Nové komunikační a informační technologie zprostředkují rychlý přesun peněz. Toky zboží a peněz vytvářejí jeden velký globalizovaný trh. Uspět na něm znamená budovat transnacionální společnosti, které dokáží využít možnosti tohoto trhu. To vše vede ke vzniku nových pracovních příležitostí a růstu životní úrovně. Na druhé straně však dochází snadněji k rychlým a nečekaným výkyvům ve vývoji světového hospodářství a ke vzniku takzvaných globálních krizí. (Jeníček 2002: 141) Ekonomická globalizace má rovněž své stinné stránky, a to zejména v sociální oblasti. Z ekonomické prosperity nemají užitek všichni, a proto vede k sociální polarizaci ve společnosti. Ekonomický růst, který táhnou z velké části nadnárodní společnosti, zatěžuje nejen sociální systém, ale také životní prostředí. (Jeníček 2002: 142)

Není pochyb, že globalizace v současném světě probíhá jakožto proces, který nelze zastavit. V odborné literatuře se však diskutuje o jejích příčinách, projevech a důsledcích. Můžeme se setkat se širokou škálou názorů od jednoznačného vyzdvihování globalizace až po její odmítání opřené o různé katastrofické vize. Globalizace je jev velmi složitý a rozporuplný a stejně složité a rozporuplné jsou její projevy a sociálně ekonomické a politické důsledky. Jiné jsou projevy globalizace ve vyspělých zemích „bohatého severu“, které tento proces do značné míry formují, jiné pak v zemích „chudého jihu“, které jsou nuceny tento proces přijmout, protože jinak by se vystavovaly riziku mezinárodní izolace se všemi jejími důsledky. (Jeníček 2002: VII) (Některé oblasti či státy se tomuto třídění vymykají. Pro svůj ekonomický a růstový potenciál zaujímají ve světové ekonomice zvláštní postavení, např. Rusko a Čína.)

2. Multikulturní výchova a výchova k evropanství

Spolu s postupující globalizací světového hospodářství je stále s větší naléhavostí kladen důraz na multikulturní výchovu. Současně je v souvislosti s regionalizací světového hospodářství a postupující integrací Evropy vyzdvihována nutnost výchovy k evropanství, výchovy k evropskému občanství a výchovy k hledání vlastní identity v rámci lokálních kulturně historických tradic. Multikulturní výchova pak spolu s výchovou k evropanství může probíhat paralelně, neboť se vzájemně podmiňují a doplňují. (Sama Evropa je multikulturní.) Mohou však také působit protikladně a rozporuplně, a to v případě, že je výchova k evropanství chápána příliš úzce a jednostranně.

O významu výchovy k evropanství, výchovy k evropskému občanství a spolu s tím o evropské dimenzi ve vzdělání se začíná v Evropě hovořit v souvislosti se vstupem evropské integrace do vyšších, těsnějších integračních stádií. Je to v osmdesátých a zejména v devadesátých letech dvacátého století, kdy je v rámci Evropských společenství na podkladě Jednotného evropského aktu budován a vytvořen jednotný evropský vnitřní trh bez hranic s volným pohybem zboží, služeb, kapitálu a pracovních sil a kdy je úsilí členských států Evropské unie zaměřeno na základě Maastrichtských smluv na vytvoření politické, hospodářské a měnové unie.

Je to v době, kdy Smlouva o Evropské unii zavádí evropské občanství jako zcela nový prvek integrace. Právě v této době je vyzdvihována úloha výchovy a vzdělání při vytváření a formování povědomí evropské sounáležitosti. Ve všech klíčových právních dokumentech Evropské unie jsou zakotveny takové cíle, jako je výchova k evropanství a výchova k evropskému občanství a zařazení evropské dimenze do vzdělání. [1] Na uvedené vzdělávací záměry jsou uvolňovány nemalé finanční prostředky ze společného evropského rozpočtu.

V téže době, tedy v osmdesátých a devadesátých letech dvacátého století, je v Evropě kladen také velký důraz na multikulturní výchovu, protože spolu s prohlubující se ekonomickou integrací Evropy dochází v rámci Evropské unie ke stále těsnějšímu střetávání lidí s odlišným kulturně historickým zázemím. Zřetelně se začíná projevovat, že naplnění Dohody o Evropské unii, podle níž má být vytvořena v rámci daného integračního bloku politická, hospodářská a měnová unie, je možné pouze na základě výchovy lidí k setkávání rozdílných kultur, výchovy ke vzájemnému respektu a k toleranci, k výměně názorů a zkušeností a vzájemnému obohacování.

Z pohledu ekonoma je zřejmé, že zařazení výchovy k evropanství a multikulturní výchovy do vzdělávacích programů na jednotlivých stupních a typech škol je, kromě jiného, motivováno také potřebou vytvořit z evropského makroregionu ekonomicky silný a kompaktní blok, který obstojí v soutěži se zbývajícími dvěma makroregiony – severoamerickým a asijsko-tichomořským makroregionem, které se rovněž ekonomicky integrují a nabývají v rámci světové ekonomiky na síle.

Považujeme za nutné ukázat na možná úskalí související s jednostranným a zavádějícím přístupem k výchově k evropanství, protože zjednodušené pojetí výchovy k evropanství může vést až k nesnášenlivosti k ostatním mimoevropským kulturám a jejich příslušníkům. Považujeme za nutné ukázat na to, že multikulturní výchovu není možno chápat pouze v evropském kontextu, ale v celosvětových souvislostech.

Potřeba multikulturní výchovy nevystupuje do popředí pouze spolu s prohlubující se regionalizací světové ekonomiky, ale zejména s její globalizací. Globalizace světového hospodářství přináší střetávání rozdílných kultur v celosvětovém měřítku. Nové transportní možnosti umožnily velmi rychlou mobilitu lidí s rozdílným kulturně historickým zázemím po celém světě. Moderní informační a komunikační technologie zprostředkovávají velmi rychlé přenášení myšlenek, rozdílných názorů a stanovisek, ale také jejich konfrontaci. Nové technické objevy a vynálezy poskytují lidstvu také nové nástroje k jejich prosazování.

Globalizace světového hospodářství tak na jedné straně vytváří potřebu multikulturní výchovy, ale na straně druhé také přináší nové prostředky pro její naplňování.


POZNÁMKY

[1] Jde o následující dokumenty: Jednotný evropský akt, který vstoupil v platnost v roce 1987, Rezoluce Rady Evropských společenství v roku 1988, Maastrichtské smlouvy – Smlouva o Evropské unii a Smlouva o založení Evropského společenství, které vstoupily v platnost v roce 1993, Amsterodamská smlouva, která vstoupila v platnost v roce 1999, Smlouva z Nice, vstupující v platnost v roce 2003. Uvedené dokumenty jsou dostupné na: URL:< http://www.euroskop.cz >.

SEZNAM LITERATURY

Monografie tematicky zaměřené na globalizaci a regionalizaci světového hospodářství:

Globalizace a regionalizace

CIHELKOVÁ, E. a kol. Světová ekonomika. Praha: Manager – Podnikatel, 1997.

CIHELKOVÁ, E. a kol. Světová ekonomika. Praha: VŠE, 2001.

CIHELKOVÁ, E. a kol. Světová ekonomika, nové jevy a perspektivy. Praha: C. H. Beck, 2001.

CIHELKOVÁ, E. a kol. Světová ekonomika, regiony a integrace. Praha: C. H. Beck, 2001.

JONÁŠ, J. Světová ekonomika na přelomu století. Praha: Management press, 2000.

SMUTNÁ, A. Česká ekonomika a její zapojení do globalizačních a integračních procesů. In: Ekonomická transformace jednotlivce v procesu transformace ekonomiky. UK FF Praha: MJF 2003, s. 165–190.

Globalizace


EHL, M. Globalizace pro a proti. Praha: Academia 2001.

HENCERSONOVÁ, H. Za horizontem globalizace: Utváření udržitelné globální ekonomiky. Praha: DharmaGaia, 2001.

JENÍČEK, V. Globalizace světového hospodářství. Praha: C. H. Beck, 2002.

JENÍČEK, V.; FOLTÝN, J. Globální problémy a světová ekonomika. Praha: C. H. Beck, 2003.

ROLNÝ, I.; LACINA, L. Globalizace, etika, ekonomika. Piszciewicz, 2004.

ČR a Evropská unie

CIHELKOVÁ, E. Vnější ekonomické vztahy Evropské unie. Praha: C. H. Beck, 2003.

HOLUB, A. a kol. Česká ekonomika na cestě do Evropské unie. Praha: Professional publishing, 2003.

KÖNIG, L; LACINA, L. aj. Rozpočet a politiky Evropské unie. Praha: C. H. Beck, 2004.

ZAHRADNÍK, P. Vstup do Evropské unie. Přínosy a náklady konvergence. Praha: C. H. Beck, 2003.

Monografie tematicky zaměřené na multikulturní výchovu:

PRŮCHA, J. Multikulturní výchova. Praha: ISV nakladatelství, 2001.

PŘIBÁŇ, J. Jací můžeme být: Podoby demokracie a identity v multikulturní situaci. Praha: Slon, 2004.

SARTORI, G. Pluralismus, multikulturalismus a přistěhovalci. Praha: Dokořán, 2005.

ŠIŠKOVÁ, T. Menšiny a migranti v České republice. Praha: Portál 2001.

Vize rozvoje České republiky do roku 2015. Praha: UK, FSV 2001.

Monografie tematicky zaměřené na výchovu k evropanství:


Europaed: evropská studia pro učitele. Praha: UK – Pedagogická fakulta 1999.

SINGULE, F. Evropská dimenze vzdělání. Praha: ÚIV, 1991.

VALTEROVÁ E.; JEŽKOVÁ, V. Vzdělávání v zemích Evropské unie. Praha: UK – Pedagogická fakulta, 1997.

VALTEROVÁ E.; JEŽKOVÁ, V. Žijeme v Evropě. Praha: UK – Pedagogická fakulta, 1999.

VALTEROVÁ E. a kol. Objevujeme Evropu. Praha: UK – Pedagogická fakulta, 1997.

Žijeme v Evropě: manuál pro vzdělávání učitelů. Praha: Phare, listopad 1999.

Projekty tematicky zaměřené na multikulturní výchovu a výchovu k evropanství:

(řazeno chronologicky)

Evropská dimenze v přípravě učitelů OV a ZSV. Výzkumný úkol Fondu rozvoje vysokých škol. Projekt č. 1643/2001. Evropská dimenze v přípravě učitelů občanské výchovy a základů společenských věd. Praha: UK, Pedagogická fakulta, 2001. 150 s. Závěrečná výzkumná zpráva. Řešitel: doc. R. Havlík, CSc.

Interkulturní vzdělávání. Projekt Varianty. Člověk v tísni, Lidové noviny, 2002.

Výchova k občanství v Evropě: Hlavní výstupy projektu. Výzkumný úkol EU. Projekt 87243 Socrates Comenius. Action 2.1. Training of School Education Staff. Praha: UK, Pedagogická fakulta, 2002, 2003. 62 s. Závěrečná výzkumná zpráva. Spoluautoři: spoluřešitelé projektu, členové katedry občanské výchovy a studenti. Dostupné na URL:< http://www.iesbajoaragon.com./usuarios/jrolles/citizenship/ >.

Education for Citizenship in Europe: The main outputs of the project. EU Project. Project 87243 Socrates Comenius. Action 2.1. Training of School Education Staff. Prague: Charles University, 2002, 2003. 52 p. Závěrečná výzkumná zpráva.
Dostupné na URL:< http://www.iesbajoaragon.com./usuarios/jrolles/citizenship/ >.

Evropská dimenze v přípravě učitelů občanské výchovy a základů společenských věd: Dílčí výstup projektu. Výzkumný úkol EU. Projekt 87243 Socrates Comenius. Action 2.1. Training of School Education Staff. Education for Citizenship in Europe. Praha: UK 2003. 25 s. Dílčí výzkumná zpráva.
Dostupné na URL:< http://www.iesbajoaragon.com./usuarios/jrolles/citizenship/ >.

European Dimension within the Frame of Civic Education and Social Science Teachers‘ Training. Output of the project. EU Project. Project 87243 Socrates Comenius. Action 2.1. Training of School Education Staff. Education for Citizenship in Europe. Praha: UK, 2003. 25 s. Dílčí výzkumná zpráva.
Dostupné na URL:< http://www.iesbajoaragon.com./usuarios/jrolles/citizenship/ >.

Pedagogická dokumentace

Rámcový vzdělávací program pro gymnaziální vzdělávání: Pilotní verze. Praha: VÚP, červen 2004. Dostupné na URL:< http://www.vuppraha.cz >.

Rámcový vzdělávací program pro obor vzdělání 63-41M/02 Obchodní akademie. Praha: NÚOV, 2004. Dostupné na URL:< http://www.nuov.cz >.

Rámcová vzdělávací program pro obor vzdělání 32-68-H/01 Automechanik. Praha: NÚOV, 2004. Dostupné na URL:< http://www.nuov.cz >.

(PhDr. Milena Tichá, CSc., ekonom, působí na Katedře občanské výchovy a filosofie UK PedF, věnuje se problematice ekonomie, hospodářské politiky a světové ekonomiky.)


 
 www.filosofie.cz